Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sametová revoluce: genderová perspektiva
Fišerová, Anna ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží představit nový pohled na jednu z nejvýznamnějších událostí moderních českých dějin - sametovou revoluci - a na její události pohlíží "genderovou optikou". Dění posledních dvou měsíců roku 1989 vedlo v bývalém Československu k pádu komunistického režimu a na tomto vývoji se nemalou měrou podíleli muži a ženy aktivní v tehdejších "revolučních strukturách" jako bylo Občanské fórum nebo studentské hnutí. Právě aktivní participace žen je hlavní téma, kterým se práce zabývá. Cílem je jednak zjistit, zda se ženy angažovaly stejnou měrou jako muži a také, jestli se jejich aktivity dají nějak typizovat. Dále se snaží odhalit, jakou roli v případné typizaci hrály genderové stereotypy - zda v rámci revolučních struktur probíhala dělba práce na základě genderu. V teoretické části práce operuje především s koncepty genderu jako sociálního konstruktu a s ním spojených genderových stereotypů a oddělení soukromé a veřejné sféry. V části empirické jsou pak představeny výsledky analýzy vlastního kvalitativního výzkumu - osobních polostrukturovaných rozhovorů uskutečněných s aktivními účastnicemi sametové revoluce.
Sametová revoluce: genderová perspektiva
Fišerová, Anna ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží představit nový pohled na jednu z nejvýznamnějších událostí moderních českých dějin - sametovou revoluci - a na její události pohlíží "genderovou optikou". Dění posledních dvou měsíců roku 1989 vedlo v bývalém Československu k pádu komunistického režimu a na tomto vývoji se nemalou měrou podíleli muži a ženy aktivní v tehdejších "revolučních strukturách" jako bylo Občanské fórum nebo studentské hnutí. Právě aktivní participace žen je hlavní téma, kterým se práce zabývá. Cílem je jednak zjistit, zda se ženy angažovaly stejnou měrou jako muži a také, jestli se jejich aktivity dají nějak typizovat. Dále se snaží odhalit, jakou roli v případné typizaci hrály genderové stereotypy - zda v rámci revolučních struktur probíhala dělba práce na základě genderu. V teoretické části práce operuje především s koncepty genderu jako sociálního konstruktu a s ním spojených genderových stereotypů a oddělení soukromé a veřejné sféry. V části empirické jsou pak představeny výsledky analýzy vlastního kvalitativního výzkumu - osobních polostrukturovaných rozhovorů uskutečněných s aktivními účastnicemi sametové revoluce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.